NUTSMAN Arónie celá lyofilizovaná

Popis

Složení: Arónie

Alergeny: Může obsahovat stopy mléka, obilovin obsahujících lepek, sóji, sezamu a arašídů nebo oxidu siřičitého.

Skladování: Skladujte v suchu při teplotě do 20°C. Po otevření ihned spotřebujete. Chraňte před přímým slunečním zářením.

V zahradách, v parcích a občas i na okrajích lesů se můžeme setkat s keři arónie, lidově zvané černá jeřabina. V těchto dnech je poznáte podle do červena zbarvených listů a hroznů černých bobulí. Nejspíš také budou v obležení ptactva, které zrající plody přímo zbožňuje. Měli bychom si z ptačích kamarádů vzít příklad. Těžko bychom totiž našli rostlinu, která v sobě skrývá tolik prospěšných látek najednou.

Arónie zůstává často nepovšimnuta a nevyužita. Je to obrovská škoda, protože podle výzkumů se jeví jako učiněný zachránce civilizace. Látky, které obsahují bobule, jsou výbornými pomocníky v boji s civilizačními chorobami, jako jsou vysoký krevní tlak, usazování cholesterolu v poškozených cévách, stres a nedostatečnost imunitního systému.

Už třeba koexistence vysoké hladiny jódu, draslíku a hořčíku je jedinečná. Tyto látky jsou důležité pro normální fungování metabolismu a nervové soustavy. Je dokázáno, že působením šťávy arónie se vyrovnávají procesy vzruchu a útlumu v mozku a snižuje se emocionální nerovnováha. Arónie je také velmi bohatá na vápník a fosfor, celou řadu vitamínů, z nichž prim hraje vitamín C. Ten společně s obsaženým rutinem a flavonidy pomáhají uzdravovat poškozené cévy.

Plody obsahují přírodní sorbit, tedy náhražku cukru, vhodnou i pro diabetiky. A asi nejpozoruhodnější látkou jsou autokyany, které jsou předmětem vědeckých studií kvůli svým účinkům proti rakovinnému bujení.

Antokyany – zabijáci rakoviny

Antokyany jsou flavonidy s velmi silnými antioxidačními účinky. Působí proti volným radikálům, které vznikají v našem těle jako produkt metabolismu, a které ve velkém množství organismus nejen zatěžují, ale mnohdy velmi poškozují. Antokyany tak chrání náš imunitní systém a mají výrazný protizánětlivý účinek.

V plodech arónií se nacházejí v mnohem vyšším množství, než v jiných rostlinách. Vědci mají za to, že právě díky vysokému obsahu antokyanů je arónie velmi odolná proti škůdcům, negativnímu působení ultrafialového záření a plísním. To si koneckonců můžete ověřit sami, že otrhané bobule vydrží v lednici i několik týdnů, aniž by je nějaká plíseň napadla.

Čtěte také

Co je asi nejzásadnější, antokyany mají protinádorové účinky. A nejen ty preventivní – vědecké studie dokázaly, že u některých tipů rakoviny, zejména postihujících trávicí trakt, dokáží antokyany

nádorové buňky ničit a zpomalovat tak růst nádorů. Proto se arónie dostává v posledních letech na seznam plodin, které podporují boj s onkologickými onemocněními.

Jak zpracovat arónii?

Arónie chutná trpce a je tedy vhodné ji nekonzumovat v čerstvém stavu. I když tepelné úpravy většinou nedoporučujeme, tady uděláme výjimku s lehkým srdcem. Sice se zpracováním do džemů a kompotů připravíme o jistou dávku vitamínů, ale v arónii je vysoký obsah jiných látek, které stojí za to využít.

Nejchutnější a nejčastěji využitelná je arónie v podobě džemu, kompotu nebo sirupu. Vyplatí se ji také usušit a pak třeba použít místo rozinek do moučníků a nádivek. Sušené plody se dají přidat do ovocného čaje, ke směsím na müsli, a také se dají konzumovat samotné jako účinný lék při průjmových onemocněních. V tomto případě stačí rozkousat polévkovou lžíci sušených plodů.

Pokud usušenou arónii přes noc namočíte do vody a ráno přidáte do bílého jogurtu, vyrobíte si nejen velmi zdravou, ale také velice chutnou snídani – mimochodem prospěšnou pro diabetiky, protože, na rozdíl od mnoha jiných druhů ovoce, v arónii obsažené cukry diabetikům svědčí.

Zkuste sirup!

I když se sirup z arónie nijak tepelně neupravuje, vydrží bez kvašení a plesnivění i několik měsíců. K výrobě sirupu potřebujete zhruba 2 litry plodů arónie, vodu, 80 gramů kyseliny citronové a 2 kila cukru.

Omyté plody nasypte do 4litrové sklenice, přidejte kyselinu citrónovou a zalijte vychladlou převařenou vodou až po okraj. Takto ponechejte asi 2 dny macerovat. Pak plody ve vodě rozmačkejte a roztok nechejte vykapat přes plátno. Na každý litr tekutiny přidejte kilo cukru, za občasného míchání nechte rozpustit (trvá to asi dvě hodiny) a pak sirup slijte do lahví a uchovávejte v chladu.

Sirupy poslouží jako základ pro přípravu chlazených i teplých nápojů. Můžete si ho přidávat třeba do čaje, nebo ho pouze ředit vodou a ochutit citronem. Zajímavě ho využijete, pokud si s ním polijete palačinky nebo lívance.

LYOFILIZOVANÉ OVOCE (SUŠENÉ MRAZEM)

Lyofilizace, též sušení mrazem nebo desikace je metoda sušení vlhkých materiálů. Využívá se často při sušení potravin.

Spočívá v tom, že při této metodě nedochází k přímému přechodu vody z kapalného do plynného skupenství, což je v mnohých případech příčina poškození sušeného materiálu. Lyofilizace je využívána také pro materiál, který nesnese vyšší teploty, jako například bakterie nebo buňky. Výsledkem procesu je tzv. lyofilizát.

V současnosti je lyofilizace využívána v oblastech farmacie, kosmetiky, potravinářství, taxidermie, archeologie a dalších odvětvích.

Lyofilizace potravin a její využití

Lyofilizované potraviny vynikají především nízkou hmotností, při zachování výživových látek a možností některých potravin uvedením do původního stavu rehydratací. V závislosti na balení mají pak lyofilizované potraviny prodlouženou životnost. Kvůli těmto vlastnostem jsou lyofilizované potraviny vhodné pro různé expedice nebo cestovatele. Díky tomu, že v průběhu procesu sušení teplota nepřesahuje hodnotu 42 °C, je možné lyofilizované potraviny využít v raw stravě. Lyofilizace

potravin nevyžaduje tak šetrný postup jako např. květiny nebo medikamenty a proto proces trvá průměrně 24 až 48 hodin.

Postup lyofilizace

Metoda má tři fáze. Nejprve se vlhký materiál zmrazí a následně se ve dvou krocích suší.

1) Zmrazení

Při tomto kroku se vlhký materiál zmrazí pod teplotu, při které nemůže existovat v kapalném skupenství. To zajistí, aby nedocházelo k tání místo k sublimaci. Při tuhnutí vody může dojít k mikroskopickému poškození materiálu, zejména pokud jde o původně živé buňky. Proto je nutné tuto fázi provádět velmi opatrně. Obvykle se materiál zmrazí na teplotu mezi -20 °C a -50 °C.

2) Primární sušení

Během této fáze je v mrazicím zařízení snížen tlak vzduchu na několik stovek Pa. Poté je dodáno tolik tepla (hlavně vedením a zářením, proudění tepla se prakticky neuplatňuje), aby voda mohla začít sublimovat. Takto se z materiálu odstraní asi 95 % vody. Sublimaci je třeba neuspěchat, aby nedošlo k narušení sušeného materiálu. Sušení trvá obvykle několik hodin až několik dní. Vzniklá vodní pára desublimuje na chladičích, které mívají teplotu pod −50 °C. Tím se zabrání vniku vodních par do vývěvy, což by zhoršilo její účinnost. Určení konce primárního sušení je zásadní pro pochopení celého procesu sušení daného produktu. U biotechnologických lyofilizátorů existuje několik pokročilých metod determinace momentu, kdy je primární sušení u konce, přičemž mezi běžně používané patří porovnání teploty polic s teplotou sušeného produktu nebo srovnáním hodnot mezi Piraniho vakuometrem a kapacitním manometrem.

3) Sekundární sušení

V případech, kdy je vhodné dosáhnout ještě suššího stavu, se přistupuje k druhé fázi sušení. Při této fázi se odstraní zbývající nezmrzlé molekuly vody, které se drží na povrchu pevných látek díky adsorpci. Teplota v sušicí komoře se zvedne, někdy až nad 0 °C, což naruší vazby mezi vodou a pevným materiálem. Tlak se obvykle ještě více sníží, až na zlomky Pa.

Po druhém sušení v materiálu zůstává okolo 1 až 4 % vody.