Mandle loupané v akci JEN DO STŘEDY 5.10.

Co je amygdalin? Objevte tajemství látky neoprávněně vydávané za vitamín B17

Když biochemik Ernest Teodor Krebs představil světu amygdalin, vzbudil u laické veřejnosti nadšení. Není divu. Látka, kterou označil jako vitamín B17, totiž podle jeho tvrzení měla bránit vzniku onkologických onemocnění, a dokonce prý zvládla cíleně vyhledávat rakovinné buňky a likvidovat je. Podle Krebse zkrátka hotový zázrak, podle mnoha vědců spíš šarlatánská léčba. Jak je to tedy doopravdy? Má vitamín B17 účinky na rakovinu, nebo šlo jen o vychytralý marketingový tah, který nikdy nebyl podložen vědeckými důkazy?

merunkova-jadra

Co je amygdalin?

Amygdalin je látka, která se nachází především v hořkých mandlích a semenech meruněk, broskví či švestek. V malém množství je obsažena také v pecičkách jablek a hrušek. Často je nesprávně označována také jako vitamín B17.

Příběh údajného vitamínu B17

Vědci amygdalin poprvé syntetizovali v roce 1837 a brzy poté se začali zajímat o jeho účinky –⁠ zdálo se, že by mohl být užitečný při léčbě nádorových onemocnění. Tato teorie se opírala mimo jiné o případy lidí z vysokých asijských hor, kde byl amygdalin ve stravě běžně zastoupen.

Příkladem byl kmen Hunzů, jehož členové se dožívali nadstandardně vysokého věku, a co víc, nic takového, jako je rakovina, vůbec neznali. To vědci začali přisuzovat právě jídelníčku bohatému na meruňky, které Hunzové konzumovali celé i s jádry – známým zdrojem amygdalinu. Dnes už však víme, že tajemství Hunzů bylo prostší. K dlouhověkosti jim pomohl zdravý způsob života a přirozená, nezpracovaná strava.

Opravdový boom amygdalinu přišel v 50. letech minulého století. Právě tehdy se do jeho propagace pustil Ernest Teodor Krebs, který mu dokonce udělil přezdívku vitamín B17, i když amygdalin nesplňuje podmínky nezbytné k označení za vitamín. Za účelem zpeněžení pak vytvořil částečně hydrolyzovaný amygdalin, který začal prodávat pod názvem Laetril. Na původní rostlinnou látku totiž nebylo možné udělit právní ochranu, zatímco Laetril si Krebs mohl nechat okamžitě patentovat.

Do roku 1978 tuto alternativní léčbu ve Spojených státech podstoupilo více než 70 000 jedinců – bez důkladného výzkumu údajných pozitivních účinků látky. Vše bylo založeno především na Krebsových tvrzeních, která se však postupem času začala ukazovat jako mylná.

merunky

Vitamín B17 a rakovina

Jak to s účinky údajného vitamínu B17 na rakovinu je doopravdy? Existuje sice mnoho sporných názorů, faktem však je, že už v roce 1980 dal nejvyšší soud na federální úrovni obchodu s Laetrilem stopku. Proběhla sice řada menších studií na zvířatech, výsledky však nebyly dostatečně uspokojivé, aby bylo možné říci, že vitamín B17 rakovinu opravdu léčí. Neexistuje zkrátka žádný vědecký důkaz o tom, že by amygdalin v jakýchkoliv dávkách mohl přemoci nádorové onemocnění. To potvrzuje i souhrnná studie, která analyzovala všechny vědecké práce týkající se amygdalinu a rakoviny. Výzkumníci zjistili, že většina zdrojů propagujících Laetril čerpá z nepodložených a neoficiálních informací.

I přes to se však amygdalin používá jako alternativní forma terapie, podobně jako například urinoterapie nebo půsty. Sází na něj především kliniky v Mexiku, které nejsou omezeny zákonem tak, jako instituce v Americe a Evropě.

Je možná otrava amygdalinem?

Mimo nedostatku vědeckých důkazů o účincích amygdalinu na rakovinu, existují také další důvody, proč konzumaci této látky pečlivě zvážit. Vyšší množství amygdalinu totiž může způsobit otravu kyanidem, který se z něj v těle uvolňuje. Ještě než však z jídelníčku vyřadíte jablka, meruňky i mandle, přečtěte si, kolik amygdalinu můžete zkonzumovat a kdy je pro vás zcela neškodný.

Smrtelná dávka kyanidu se pohybuje mezi 0,5 až 3,5 miligramy na kilogram tělesné hmotnosti. Bezpečná jednorázová dávka je 20 mikrogramů. Jak to tedy s příjmem „vitamínu B17“ v potravinách vypadá v praxi?

mandle-amygdalin

Nejznámější zdroj amygdalinu – mandle

Když se řekne amygdalin, mnoho lidí si automaticky vybaví mandle. Málokdo už však ví, že existují 2 druhy mandlí, hořké a sladké. Zatímco hořké mandle obsahují asi 5 % amygdalinu, ty sladké ho mají pouze 0,1 %. V českých obchodech (i u nás na e-shopu) najdete ve většině případů ty druhé zmíněné, které můžete konzumovat naprosto bez obav.

Na hořké mandle můžete narazit třeba na dovolené u moře, proto si dobře rozmyslete, zda budete ochutnávat volně rostoucí mandličky z neznámých stromů. Maximální dávka je 3 až 5 kousků. Už 10 hořkých mandlí totiž může představovat nebezpečnou dávku.

Věděli jste, že v některých přímořských státech jsou hořké mandle oblíbené u starší generace? Jde o pozůstatek z dob Ernesta Teodora Krebse – lidé konzumují přibližně 3 jadérka denně a věří, že jim pomohou v boji proti rakovině. Mladší generace od tohoto zvyku postupně upouští.

 

Závěr: Sladké mandle si můžete dopřát bez obav. Doporučená denní dávka je přibližně jedna hrst. Při konzumaci většího množství vám spíše než amygdalin způsobí problémy vláknina, která při nadměrné konzumaci může vyvolávat nadýmání, především pokud nejste na vyšší příjem zvyklí. V rozumných dávkách vám však za přísun mandlí tělo spíše poděkuje. Jsou bohaté na vitamín E, hořčík a vitamín B2.

Meruňková jádra si dopřejte v malém množství

Stejně jako mandličky, i meruňková jádra mohou být hořká či sladká. Hořká meruňková jádra se získávají z divokých meruněk a obsahují větší koncentraci amygdalinu. Dospělý člověk může sníst maximálně tři malé kousky, děti a těhotné ženy by se jim měly úplně vyhnout. Sladká jadérka obsahují amygdalinu méně, takže je možno zkonzumovat dokonce 5 až 10 kusů. Ideální je k nim přikusovat sušenou meruňku nebo papáju. Enzymy z tohoto ovoce totiž napomáhají zpracování amygdalinu v těle.

A proč jsou meruňková jádra tak oblíbená? Mnoho lidí je zařazuje do jídelníčku pro obsah vitamínu B, betakarotenu, hořčíku a kyseliny salycilové.

Věděli jste, že mlsání jadérek meruněk přímo ze zahrádky se většinou nedoporučuje? Pokud už si chcete meruňková jádra dopřát, kupte si je. Budete mít větší jistotu, že splňují podmínky dané evropskou legislativou.


Závěr: Pokud sáhnete po sladkých meruňkových jádrech z obchodu a slupnete denně jeden dva kousky, otrava vám nehrozí. Pro jistotu však zařaďte do jídelníčku i sušené meruňky a papáju, které pozitivně ovlivňují zpracování amygdalinu v organismu.

Amygdalin je i v obyčejném jablku

Amygdalin najdete také v semínkách jablka či hrušky. Ty však mají celkem pevný obal a pokud je omylem spolknete, s největší pravděpodobností ke tvorbě kyanidu v organismu vůbec nedojde. Ani pořádně rozžvýkané jadérko vás však v malé dávce nemůže ohrozit. Smrtelnou dávku kyanidu by vaše tělo dostalo po rozkousání asi 40 jablečných jádřinců. Pár semínek vám tedy rozhodně neublíží. Bát se nemusíte ani olejů z jablečných semínek, které obsahují amygdalin v naprosto minimálním množství.

amygdalin-v-jablku

Kolem amygdalinu se tedy pořád vznáší velký otazník. I když někteří lidé tvrdí, že s ním mají pozitivní zkušenosti, výzkumy zatím neprokázaly přesvědčivé výsledky. Existují sice i studie, které naznačují, že by mohl hrát roli při podpoře léčby několika nemocí, informací je však zoufale málo. Tomu odpovídá také přístup k léčbě Laetrilem, která je ve Spojených státech i v Evropě zakázána. Na druhou stranu, amygdalinu v potravinách není nutné se obávat. Na našem e-shopu seženete jen takové dobroty, které jsou v souladu s evropskou legislativou.