BLOG

Poprvé jsem opravdu ocenil mák asi ve chvíli, když jsem u babičky kousl do teplé makové buchty. Pamatuju si tu vůni – sladkou, lehce oříškovou, s nádechem vanilky a másla. A tu chuť – jemnou, krémovou, s drobnými zrnky, která lehce křupala mezi zuby. Tehdy jsem o máku nic nevěděl – byl to prostě mák...

Poprvé jsem o maca peruánské slyšel od kamaráda, který se vrátil z Peru. Vyprávěl, jak místní lidé žijí ve vysokých nadmořských výškách, kde je málo kyslíku, extrémní klima a přesto mají neuvěřitelnou vitalitu a výdrž. A že jedním z jejich tajemství je kořen, kterému říkají "peruánský ženšen" – maca...

Poprvé jsem o křemelině slyšel před asi pěti lety. Jeden známý chovatel slepic mi vyprávěl, jak ji používá proti parazitům v kurníku – a jak mu to funguje lépe než chemie. Pak jsem začal číst, že ji lidé berou i dovnitř – jako doplněk stravy. Detox, lepší pleť, silnější nehty, dokonce hubnutí. Znělo...

Poprvé jsem držel v ruce goji bobule asi před osmi lety. Tehdy se o nich mluvilo jako o zázračných plodech z Himaláje, které prodlužují život, léčí všechno možné a dělají z člověka nesmrtelného superhrdinu. Znělo to přehnané – a taky to přehnané bylo. Ale pak jsem si přečetl, že kustovnice čínská, t...

Poprvé jsem držel v ruce sušeného cvrčka před pár lety na veletrhu zdravé výživy. Stánek nabízel ochutnávku a já jsem si řekl, že když testuji ořechy, ovoce a všechno možné, proč ne tohle. Přiznám se – váhal jsem. Hmyz jako jídlo? To přece normální člověk nejí, ne? Ale pak jsem si uvědomil, že pokud...

Poprvé jsem o dubajské čokoládě slyšel na sociálních sítích. Všude samé videa – lámání čokolády, křupání, pistácie, zlatá barva. Vypadalo to luxusně, chutně a trochu neskutečně. Říkal jsem si: "Co to je? A proč o tom mluví úplně všichni?" Pak jsem si přečetl, že jedna tyčinka stojí v přepočtu stovky...

Poprvé jsem slyšel o baobabu, když jsem listoval katalogem afrických surovin. Viděl jsem fotku obrovského stromu s kmenem tlustým jako dům a hned jsem věděl, že tohle musí být něco výjimečného. Pak jsem si přečetl, že ten strom může žít tisíce let a že jeho plody obsahují víc vitamínu C než pomeranč...

Pamatuji si den, kdy jsme vysadili první ořechový strom v našem sadu. Byl to vlašský ořech, tenký stromek sotva metr vysoký. Říkal jsem si tehdy, jestli se vůbec dočkám jeho prvních plodů – trvá to totiž minimálně pět let, někdy i déle. Dnes, když stojím pod tím stromem a sleduji, jak jeho koruna sa...

Pamatuji si, jak jsem poprvé slyšel od zákaznice: „Ořechy? Ale ty přece vedou k tloustnutí." Měla zájem o mandle, ale bála se je koupit, protože zrovna začala hubnout. Vysvětloval jsem jí tehdy, že ořechy sice mají hodně kalorií, ale ve skutečnosti mohou hubnutí spíš pomoct než uškodit. Nedalo mi to...

Pamatuji si, jak jsem poprvé zkoušel péct domácí energy tyčinky. Místo poctivé svačiny mi vyšlo něco, co mělo konzistenci mokrého písku a chuť... no, řekněme, že to nebylo ono. Problém nebyl v receptu, ale v surovinách. Tehdy jsem si uvědomil, že sušené ovoce a ořechy nejsou jen náhodné ingredience ...